Zánět způsobený streptokoky u dětí. Příznaky, léčba a čeho se nejvíce obávat

15.03.2023

Zánět způsobený streptokoky, infekce způsobená bakteriemi ze skupiny streptokoků, může postihnout různé části těla, včetně krku, uší, kůže a plic. U dětí jsou streptokokové infekce nejčastěji spojeny s onemocněními, jako je streptokok v krku (angína) a impetigo (zánět kůže).

Zánět způsobený streptokoky
Zánět způsobený streptokoky

Příznaky zánětu způsobeného streptokoky u dětí mohou zahrnovat:

  • Horečka
  • Bolest v krku nebo v uších
  • Obtíže s polykáním
  • Zvětšené a citlivé uzliny na krku
  • Hnisavé nebo červené boule na kůži
  • Zánět kloubů nebo svalů
  • Zimnice
  • Nevolnost a zvracení
  • Bolest hlavy
  • Ospalost nebo únava

Léčba zánětu způsobeného streptokokem u dětí zahrnuje:

Antibiotika: lékař předepíše antibiotika k boji proti streptokokové infekci. Je důležité užívat předepsaná antibiotika po celou dobu léčby, aby se zabránilo vzniku rezistentních bakterií a komplikacím. Paracetamol nebo ibuprofen mohou pomoci zmírnit bolest a snížit horečku. Je důležité, aby dítě během léčby dostatečně odpočívalo a bylo hydratované.

Největší obavy ze streptokokových infekcí u dětí souvisejí s komplikacemi, které mohou vzniknout, pokud se infekce neléčí nebo se neléčí správně. Tyto komplikace mohou zahrnovat:

  1. Akutní revmatická horečka.
  2. Streptokoková angína .
  3. Syndrom streptokokového toxického šoku.
  4. Poststreptokoková glomerulonefritida.
  5. Abscesy
  6. Pneumonie
  7. Šíření infekce

Abyste předešli komplikacím, je důležité navštívit lékaře při prvních příznacích infekce a dodržovat předepsané léčebné postupy. Důležité je také naučit děti správné hygieně rukou a vyvarovat se zbytečného kontaktu s jinými dětmi, které mají streptokokovou infekci.

Akutní revmatická horečka

Akutní revmatická horečka (ARH) je zánětlivé onemocnění, které může vzniknout v důsledku infekce způsobené streptokokem skupiny A (GAS). Toto onemocnění může postihnout více částí těla, včetně srdce, kloubů, nervového systému a kůže. Akutní revmatická horečka se nejčastěji vyskytuje u dětí ve věku 5 až 15 let, ale může postihnout i dospělé.

ARF je autoimunitní onemocnění, což znamená, že imunitní systém napadá vlastní tkáně těla namísto bakterií. Toto autoimunitní poškození je způsobeno tím, že některé z proteinů GAS v bakteriích mají podobnou strukturu jako proteiny v lidských tkáních. Imunitní systém tak může zaměnit vlastní tkáně za infekci a napadnout je.

Příznaky akutní revmatické horečky mohou zahrnovat:

  • Horečka
  • Bolest, otok a zánět kloubů (artritida).
  • podkožní uzlíky (malé, bolestivé bulky pod kůží)
  • Erythema marginatum (červená vyrážka ve tvaru prstence na kůži).
  • syndrom chorey (nekoordinované a nekontrolovatelné pohyby svalů)

Nejzávažnější komplikací ARF je revmatické onemocnění srdce (RHD). Tato komplikace může poškodit srdeční chlopně, což může vést k srdečnímu selhání a nepravidelnému srdečnímu rytmu.

Léčba akutní revmatické horečky zahrnuje:

  • Antibiotika: Lékař předepíše antibiotika, například penicilin, aby zničil zbytkové streptokokové bakterie v těle.
  • Protizánětlivé léky: Léky jako aspirin nebo kortikosteroidy mohou pomoci zmírnit zánět a bolest.
  • Léky na kontrolu pohybů: Pokud pacient trpí syndromem chorey, mohou mu být předepsány léky na kontrolu pohybů, jako jsou antikonvulziva nebo sedativa.

Prevence akutní revmatické horečky zahrnuje rychlou a účinnou léčbu streptokokových infekcí, jako je streptokoková angína. Při výskytu příznaků streptokokové infekce je důležité co nejdříve navštívit lékaře a zahájit léčbu antibiotiky. Dodržování předepsané léčby a pravidelné kontroly u lékaře jsou klíčem k prevenci akutní revmatické horečky a jejích komplikací.

Pokud již akutní revmatická horečka proběhla, je důležité pravidelně navštěvovat lékaře a kontrolovat srdce a klouby, zda nevykazují známky poškození nebo opětovného zánětu. V některých případech může být nutná dlouhodobá antibiotická profylaxe, aby se zabránilo opakování ARF.

2. Streptokoková angína

Streptokoková angína nebo streptokok skupiny A (GAS), je bakteriální infekce krku a mandlí způsobená bakteriemi ze skupiny streptokoků. Toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje u dětí ve věku 5 až 15 let, ale může se vyskytnout i u dospělých. streptokoková angína je nakažlivá a může se šířit vzduchem, přímým kontaktem nebo dotykem kontaminovaných předmětů.

Příznaky streptokokové angíny mohou zahrnovat:

  • Bolest v krku a potíže s polykáním
  • Horečka
  • Zvětšené a citlivé uzliny na krku
  • Zarudlé, zduřelé mandle s bílými skvrnami nebo hnisavým povlakem
  • Bolest hlavy
  • Zimnice
  • Nevolnost a zvracení
  • Bolest břicha
  • Vyrážka (může se objevit v případě spály, což je další infekce způsobená streptokokem skupiny A)

Léčba:

Antibiotika: lékař předepíše antibiotika, jako je penicilin nebo amoxicilin, k boji proti streptokokové infekci. Je důležité užívat předepsaná antibiotika po celou dobu léčby, aby se zabránilo vzniku rezistentních bakterií a komplikacím.

Léky proti bolesti a horečce: Paracetamol nebo ibuprofen mohou pomoci zmírnit bolest a snížit horečku.

Odpočinek a hydratace: Je důležité, aby pacient během léčby dostatečně odpočíval a byl hydratovaný.

3. Syndrom streptokokového toxického šoku

Streptokokový syndrom toxického šoku (STSS) je vzácný, ale závažný a potenciálně život ohrožující stav, který je způsoben invazivní infekcí streptokokem skupiny A (GAS). Tento syndrom je charakterizován rychle progredujícím průběhem, který může vést k nízkému krevnímu tlaku (šoku), selhání orgánů a v některých případech k úmrtí.

STSS může vzniknout v důsledku různých typů infekcí, jako jsou hluboké infekce kůže nebo svalů, infekce po chirurgickém zákroku nebo infekce spojené s jinými onemocněními, jako je spála nebo celulitida.

Příznaky syndromu streptokokového toxického šoku mohou zahrnovat:

  • Vysoká horečka
  • náhlý nástup zimnice a silné slabosti
  • nízký krevní tlak (hypotenze), který způsobuje závratě nebo mdloby
  • rychle se rozvíjející vyrážka, která může být tmavě modrá nebo fialová
  • bolesti svalů a kloubů
  • nevolnost a zvracení
  • Zmatenost a dezorientace
  • Problémy s ledvinami, játry nebo plícemi
  • Selhání více orgánů

Léčba syndromu streptokokového toxického šoku zahrnuje:

  • Intravenózní antibiotika: Klíčové pro léčbu STSS je rychlé podání širokospektrých antibiotik, jako je penicilin nebo klindamycin.
  • Podpůrná léčba: Pro stabilizaci pacienta a léčbu šoku jsou důležitá další opatření, jako je intravenózní hydratace, léky na podporu krevního tlaku a zajištění dostatečného přívodu kyslíku.
  • Chirurgický zákrok: V některých případech je nutné chirurgicky odstranit infikovanou tkáň nebo odstranit zdroj infekce.
  • Léčba komplikací: Pokud pacient trpí selháním orgánů nebo jinými komplikacemi, může být nutná další specializovaná léčba, například dialýza nebo podpora dýchání.

4. Poststreptokoková glomerulonefritida

Poststreptokoková glomerulonefritida (PSGN) je onemocnění ledvin, které se může objevit jako komplikace po streptokokové infekci, zejména po infekci způsobené streptokokem skupiny A (GAS). Touto infekcí může být například spála nebo kožní infekce (např. impetigo). PSGN se častěji vyskytuje u dětí, ale může postihnout i dospělé.

Onemocnění je imunitní reakcí na streptokokovou infekci, kdy imunitní systém napadá části ledvin zvané glomeruly. Glomeruly jsou drobné struktury zodpovědné za filtrování odpadních látek a přebytečné vody z krve. Poškození glomerulů může vést ke snížené funkci ledvin, což způsobuje zadržování vody a soli v těle a zvýšené množství odpadních látek v krvi.

Příznaky poststreptokokové glomerulonefritidy mohou zahrnovat:

  • zvýšený krevní tlak (hypertenze),
  • otoky, zejména obličeje, nohou a rukou,
  • snížené močení nebo tmavá, zakalená moč (hematurie),
  • bolest v bederní oblasti nebo nad ledvinami,
  • slabost a únava,
  • zvýšená hladina dusičnanů a kreatininu v krvi, což svědčí o zhoršené funkci ledvin.

Léčba poststreptokokové glomerulonefritidy zahrnuje:

  • Léky na kontrolu krevního tlaku: Ke snížení krevního tlaku mohou být předepsána antihypertenziva.
  • Léky na odvodnění (diuretika): Tyto léky mohou pomoci odstranit přebytečnou tekutinu z těla a zmírnit otoky.
  • Omezení příjmu soli a tekutin: Lékař vám může doporučit omezení příjmu soli a tekutin, aby se snížila zátěž ledvin.
  • Antibiotika: Pokud je stále přítomna základní streptokoková infekce, mohou být k její léčbě předepsána antibiotika.

Většina lidí se z poststreptokokové glomerulonefritidy zcela zotaví. V některých případech však může onemocnění vést k trvalému poškození ledvin nebo dokonce k jejich selhání, které může vyžadovat dialýzu nebo transplantaci ledviny.

5. Abscesy

Absces je nahromadění hnisu v oblasti tkáně nebo orgánu, které vzniká jako reakce na infekci nebo zánět. Hnis je tekutina obsahující odumřelé bakterie, bílé krvinky a tkáňové buňky. Abscesy se mohou vytvořit kdekoli v těle a mohou být povrchové nebo hluboké. Mohou být způsobeny různými typy bakterií, včetně streptokoků.

Mezi běžné typy abscesů patří:

  • Kožní abscesy: vznikají na povrchu kůže a jsou často způsobeny infekcí vlasových folikulů nebo mazových žláz.
  • Zubní abscesy: Vznikají v důsledku infekce zubu nebo okolní tkáně, často jako důsledek zubního kazu.
  • Peritonzilární abscesy: vznikají ve tkáních kolem mandlí a mohou být komplikací angíny nebo jiných infekcí krku.
  • Orgánové abscesy: Mohou vzniknout v různých orgánech, jako jsou játra, ledviny, slezina nebo plíce, a mohou být způsobeny rozšířením infekce z jiných částí těla.

Příznaky abscesů mohou zahrnovat:

  • Bolest, otok a zarudnutí v místě abscesu.
  • Horečka a zimnice
  • zvýšená citlivost a teplota v oblasti abscesu

Léčba abscesů závisí na jejich velikosti, umístění a příčině. Mezi běžné metody léčby patří:

  • Antibiotika: K léčbě bakteriální infekce, která absces způsobuje, může být předepsána antibiotická léčba.
  • Drenáž abscesu: Lékař nebo chirurg může absces otevřít a odstranit hnis, čímž umožní tkáni se zahojit.
  • Chirurgický zákrok: V případě hlubokých nebo závažných abscesů může být nutný chirurgický zákrok k odstranění hnisu a opravě poškozené tkáně.

6. Zápal plic způsobený streptokoky

Streptokokový zápal plic je infekce plic, kterou způsobují bakterie ze skupiny streptokoků. Tuto infekci může způsobit několik typů streptokoků, ale nejčastěji se jedná o Streptococcus pneumoniae (pneumokok plicní), který je hlavním původcem bakteriálního zápalu plic u dospělých a dětí.

Příznaky zápalu plic způsobeného streptokoky mohou zahrnovat:

  • Vysoká horečka a zimnice
  • kašel s hlenem nebo hnisem
  • bolest na hrudi nebo dušnost
  • zvýšená únava a slabost
  • ztráta chuti k jídlu a nevolnost
  • Pocení a zimnice

Diagnóza zápalu plic způsobeného streptokokem se často stanoví na základě fyzikálního vyšetření, anamnézy a rentgenového snímku plic. V některých případech může být k potvrzení přítomnosti streptokoků nutné odebrat vzorky krve nebo sputa k laboratornímu vyšetření.

Léčba zápalu plic způsobeného streptokoky zahrnuje:

  • Antibiotika: Lékař vám k léčbě infekce způsobené streptokoky předepíše antibiotika, například penicilin, amoxicilin nebo jiná antibiotika.
  • Léky na zmírnění příznaků: Ke zmírnění bolesti a horečky mohou být předepsány léky, jako jsou analgetika a antipyretika (např. paracetamol nebo ibuprofen).
  • Dostatečný odpočinek a hydratace: Pacientům se doporučuje odpočívat a dostatečně pít, aby se podpořil proces hojení.
  • Kyslíková terapie: V případě závažné dušnosti nebo nízké hladiny kyslíku v krvi může být nutná kyslíková terapie.

Prevence zápalu plic způsobeného streptokoky zahrnuje:

  • Očkování: Očkování proti pneumokokovým infekcím může snížit riziko zápalu plic způsobeného Streptococcus pneumoniae.
  • Správná hygiena: Pravidelné mytí rukou a udržování čistoty rukou může pomoci snížit šíření bakterií, včetně streptokoků.
  • Zdravý životní styl: Udržování zdravého životního stylu, včetně vyvážené stravy, pravidelného pohybu a dostatečného spánku, může posílit imunitní systém a snížit riziko infekcí.
  • Rizikové faktory: Pokud je to možné, vyhýbejte se blízkému kontaktu s lidmi trpícími infekčními chorobami, které mohou zvyšovat riziko zápalu plic.

Většina lidí se ze zápalu plic způsobeného streptokokem po adekvátní léčbě úspěšně uzdraví. V některých případech však může onemocnění vést k závažným komplikacím, jako je sepse, akutní respirační selhání, empyém nebo abscesy v plicích. Pro zmírnění rizika těchto komplikací je důležitá včasná diagnostika a léčba.

7. Šíření infekce

Streptokoková infekce se může šířit z jedné části těla do druhé, což může vést k závažným komplikacím a zdravotním problémům. Infekce se může šířit krevním řečištěm, přímým šířením nebo lymfatickým systémem. 

Mezi příklady problémů, které může šíření streptokokové infekce způsobit, patří např:

  • Osteomyelitida: zánět kostí, který je způsoben infekcí. Streptokoková infekce může proniknout do kostní dřeně a způsobit zánět, který může vést k bolesti, otoku a horečce.
  • Myokarditida: Zánět srdečního svalu, který může být způsoben streptokokovou infekcí. Myokarditida může vést k poruchám srdečního rytmu, srdečnímu selhání nebo náhlé smrti.
  • Meningitida: zánět mozkových blan, který může být způsoben streptokokovou infekcí. Meningitida může způsobit závažné příznaky, jako je silná bolest hlavy, zvýšená citlivost na světlo, zvracení a změny vědomí.
  • Septická artritida: zánět kloubů způsobený bakteriální infekcí. Streptokok může proniknout do kloubů a způsobit zánět, který vede k bolesti, otoku a omezení pohybu kloubů.
  • Endokarditida: zánět vnitřní výstelky srdce, který může být způsoben streptokokovou infekcí. Endokarditida může poškodit nebo zničit srdeční chlopně a způsobit závažné komplikace, jako je srdeční selhání nebo mrtvice.

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového

Bobule jsou malé, šťavnaté plody, které jsou nejen chutné, ale také plné vitamínů a antioxidantů, které mohou prospět našemu zdraví. Dnes se podíváme na dvě konkrétní druhy bobulí - maliny a ostružiny. Tyto bobule jsou často zaměňovány kvůli své podobnosti, ale každá z nich má své jedinečné vlastnosti a přínosy pro zdraví.

Tiché víno je termín používaný pro víno, které není šumivé. Ve skutečnosti zahrnuje celé spektrum vín, která mají jeden společný rys - neobsahují bublinky, které najdete v šampaňském, proseccu, cavě nebo jiných šumivých vínech. Jinak však může být tiché víno velmi rozmanité.