Recenze Steam Deck: jak hrát na přenosné konzoli od společnosti Valve?

Konečně jsme si vyzkoušeli Steam Deck, přenosnou konzoli od společnosti Valve s procesorem AMD Van Gogh: jak se jí dařilo, se dozvíte v naši recenze.

Konečně nastal čas, abychom si Steam Deck vyzkoušeli a strávili s ním několik týdnů. Vyzkoušeli jsme s ním všechno a jsme připraveni vám říct, co z toho vzešlo. Produkt s mnoha, až příliš mnoha pozitivními aspekty a některými nejistotami mládí. Přesto se v žádném případě nejedná o experiment, ale o přístroj, který má za cíl otřást trhem díky rozhodně netradičnímu designu. Steam Deck totiž spojuje filozofii Steam Machine a Steam Controlleru do jednoho kapesního zařízení, které využívá to nejlepší z obou produktů a snaží se přinést novou vizi hraní ve stylu společnosti Valve. Správný krok? Soudě podle pořadníků pravděpodobně ano. Prozatím si myslíme toto.

První dopad a funkce

Není snadné takový produkt popsat, natož ho zařadit do nějaké kategorie. Stejně jako všechny výtvory společnosti Valve, ať už jde o hardware nebo software, i Steam Deck svým způsobem přepisuje pravidla trhu, protože vstupuje do segmentu kapesních her s konzolí pro hraní na PC a naopak.

Blízko i daleko od Nintenda Switch, ale také od přímých konkurentů, jako je AyaNeo a jeho zařízení s Windows a AMD APU, se kterými má pravděpodobně mnohem více společného.

V naději na delší životnost jsme se rozhodli pro 512GB verzi, takže model, který jsme dostali, byl vybaven všemi výhodami, včetně obrazovky s antireflexní vrstvou a pevného pouzdra s prémiovou povrchovou úpravou.

Výrobek je dodáván v zajímavém balení, protože je dodáván přímo v průmyslové krabici a zabalen v pouzdře.

První dojem je méně odcizující, než jsme očekávali: nikdy jsme Palubu zblízka neviděli, a přesto ve své nevídanosti a exkluzivitě dokáže mít cosi důvěrně známého, nevídaného, a přesto pohodlného a uklidňujícího, přirozený vývoj druhu, který se zaměřuje spíše na konkrétnost než na úžas.

Snadno se také bere do ruky, je objemný, ale není těžký ani nepohodlný. S rozměry 298 x 117 x 49 mm a hmotností 669 gramů padne perfektně i do těch nejmenších rukou, jen s hmotností se budete muset potýkat, zejména při delším používání. Celkově je však i tento aspekt dobře vyvážený a člověk si může dopřát několik nočních seancí v posteli i několik hodin s konzolí zavěšenou ve vzduchu. Pod kapotou je APU navržený společností AMD speciálně pro společnost Valve. Má kódové označení "Van Gogh" a jedná se o osmivláknový čtyřjádrový procesor Zen2, který je doplněn grafickým procesorem RDNA 2 s 8 CU a 1,6 TFLOP. Výstupní výkon je až 15 W a integrovaná paměť je 16 GB LPDDR5 RAM s úložištěm NVMe PCIe Gen3.

Obecně a velmi zhruba by se její teoretický výkon dal přirovnat ke GTX 1050, ale kontext vše mění, trochu jako u Nintenda Switch, jehož specifikem je, že nemá uzavřený systém a nativní tituly jsou optimalizovány ad hoc.

Výstupem, který společnost Valve pro svou přenosnou konzoli zvolila, je 7palcový panel IPS s rozlišením 1280 × 800 (poměr 16:10), obnovovací frekvencí až 60 Hz a maximálním jasem 400 nitů.

Nejedná se o první případ, ale dopad byl méně traumatizující, než se očekávalo, s celkově dobrým výkonem, zejména ve vztahu k ceně a výkonu, který zařízení uvolnilo. Zkrátka je možné s ním strávit pár hodin a na zpracování zapomenout, ale určitě je na co se dívat v případné další generaci, zejména kvůli sotva průchozí viditelnosti venku.

Obraz doplňuje konektivita s Bluetooth 5.0 a dvoupásmovou Wi-Fi, zatímco zvuk zajišťují dva reproduktory střední třídy umístěné vpředu po obou stranách obrazovky (které nejsou zakryté dlaněmi), port USB typu C a 3,5mm vstup pro sluchátka, oba umístěné na horní hraně Steam Decku, spolu s kolečkem pro ovládání hlasitosti, tlačítkem napájení a okénkem pro větrání.

Ovládací systém je v současnosti nejkomplexnější na trhu, obsahuje dvě analogové páčky, dva trackpady, D-Pad a klasický panel s tlačítky ABXY. Právě tyto dvě poslední sady tlačítek jsou umístěny v poloze, která na první pohled není příliš funkční, ale jakmile zařízení uchopíte, máte pocit přirozeného prodloužení ruky, ne příliš daleko, ale ani ne příliš blízko, jen několik milimetrů od příslušných páček, které jsou rovněž dobře zpracované, s uspokojivým kliknutím a velmi širokým a přesným ovládáním, pravděpodobně ještě uspokojivějším, než jaké zažíváte u nové generace konzolových ovladačů. Zadní strana je vyplněna dvěma bočními výstupky, které kopírují ergonomii ovladače a velmi dobře plní svůj účel. Jsou nad očekávání pohodlné a dokonale navržené z hlediska polohy a velikosti. Na vnitřní straně gripu najdeme kromě klasických spouští a hřbetních tlačítek také čtyři mapovatelná hřbetní tlačítka, dvě na každé straně, která mají dostatečný zdvih a zajímavou zpětnou vazbu.

Poslední závorka si zaslouží obětního beránka, komponentu, která bude muset nést hlavní tíhu našich herních seancí: baterii. S kapacitou přibližně 8000 mAh (40 Whr) slibuje 2 až 8 hodin hraní na průměrné nabití, které lze prodloužit použitím kabelu. Nabíjení se zapnutým zařízením v klidovém režimu odpovídá časovému rámci společnosti Valve, který je přibližně 100 minut pro dosažení 80 %. Tyto doby jsou však mnohem kratší, pokud zařízení nabíjíte v klidovém režimu nebo zcela vypnuté.

První zapnutí a provozní test

Pocit důvěrné známosti pokračuje i po spuštění, kdy jste vyzváni k zadání údajů o účtu Steam, a právě zde začínají rozdíly oproti ostatní nabídce handheldu: faktor Valve se projevuje v knihovně, kterou jsme si za ta léta vypěstovali, mezi dárky, speciálními nabídkami a exkluzivitami: je to pravděpodobně největší zbraň Steam Decku, že najdete novou konzoli se stovkami titulů připravených ke hraní.

K jedinečnosti tohoto produktu přispívá přítomnost rozhraní speciálně navrženého pro tento účel: nejedná se o Big Picture nebo jeho evoluci, ale o nové grafické prostředí, pečlivě navržené pro správu vaší knihovny, přátel a samotné konzole, které má vše pod kontrolou, aniž byste museli přecházet na pracovní plochu, a lze jej ovládat pomocí analogů, D-padu nebo dotykové obrazovky.

Rozhraní je také velmi funkční díky integraci systému hodnocení titulů, který vám na první pohled ukáže, které tituly jsou perfektní, téměř perfektní nebo které nejsou podporovány službou Steam Deck. K tomu si připočtěte všechny výhody ekosystému, který společnost Valve za léta své existence vybudovala a který se opírá nejen o dlouholetou spolupráci s největšími hráči v oboru, ale také o vždy živou a funkční komunitu se spoustou vlastních map, které můžete použít pro své oblíbené tituly, trofeje a integrovaný chat.

K dispozici je také celá řada nových funkcí, které mají zajistit jedinečný zážitek ze hry Steam Deck a optimalizovat hraní těch nejnáročnějších titulů. Prostřednictvím postranní nabídky, kterou lze vyvolat přímo z libovolné obrazovky pomocí tlačítka se třemi tečkami, můžeme nastavit počítadlo FPS nebo z něj vytvořit skutečné informativní OSD s několika úrovněmi hloubky, jako je tomu v případě panelu, který lze vyvolat prostřednictvím aplikace Riva Tuner v systému Windows. Odtud můžeme sledovat využití prostředků v reálném čase, spotřebu baterie a její procento, stejně jako počet snímků za sekundu na obrazovce.

Ve stejné nabídce je možné si pohrát i s mnoha dalšími nastaveními, která jsou přijatelná i pro uživatele méně znalé počítačových her. Můžeme změnit obnovovací frekvenci, nastavit limit snímkové frekvence, povolit VRS, omezit TGP a použít preferovaný režim vykreslování mezi nativním rozlišením a systémovým FSR.

Vzhledem k tomu, že se jedná o hardware AMD, je možné použít Super Resolution na všechny tituly bez rozdílu, s agresivnějším filtrováním a méně uspokojivými výsledky než při implementaci jednoho titulu, ale umožňuje obejít zásahy vývojářů u titulů, které ještě nejsou podporovány technologií upscalingu společnosti Red Team.

Právě monitorovací panel bude v prvních týdnech naším největším přítelem, protože nám umožní lépe pochopit využití zdrojů na základě přehraných titulů a v kontextu míry vybití baterie. Tento aspekt je pro mobilní zařízení tohoto typu zásadní a ti, kteří již měli v rukou kapesní počítač se systémem Windows, již vědí, o čem je řeč, pokud jde o autonomii.

Na rozdíl od Nintenda Switch zde máme v podstatě otevřený systém, ve kterém si můžete hry nastavit podle svých představ, stejně jako na PC. Proto se v závislosti na nastavení grafiky, obnovovací frekvence a snímkové frekvence liší spotřeba energie a výdrž baterie. Obecně jsme byli schopni hrát při 60 FPS ve velké části titulů, ale je jasné, že jeho cílem pro nejnovější hry je 30 FPS s určitými oběťmi.

Květnová aktualizace 2022 přinesla zajímavou funkci, která umožňuje automaticky nastavit FPS a obnovovací frekvenci pro jednotlivé tituly (u těch, které jsou podporovány). Elden Ring běží až děsivě dobře s limitem 30 FPS, zatímco automatické nastavení se uzamkne na 40 až 40 Hz pro větší plynulost. Rozdíl je cítit zejména u titulů jako Control, které běží velmi dobře jak při 30, tak při 60 FPS, ale pouze v kontextu porovnání vedle sebe: všeobecný pocit je, že tato konzole je stvořena pro hraní při 30 FPS, a to díky malé úhlopříčce obrazovky, která tento efekt značně zmírňuje.

Zvykli jsme si hrát s vysokou snímkovou frekvencí na špičkovém PC hardwaru, ale návrat k 30 FPS nebyl na této konzoli traumatem, a to především díky její přenosnosti, která vynahradí téměř jakékoli rozmazání.

Co se týče baterie, ukázalo se, že teoretické odhady jsou docela realistické. S limitem 30 jsme byli schopni snadno překonat dvouhodinovou hranici i u titulů AAA, dokonce až hodinu a půl, pokud jsme se rozhodli limit u náročnějších her zrušit.

V Dying Light 2 se pohybujeme mezi 30 a 40 FPS s vlastním nastavením, aktivací FSR s předvolbami kvality, minimalizací LOD a hraním si s nastavením mezi středním a vysokým. K dosažení tohoto cíle však konzola běží na plný plyn, takže doba běhu je kratší než jedna hodina.

Opak je pravdou, pokud přistoupíte ke 2D nebo starším titulům, a autonomie může při omezení TGP a obnovovací frekvence přesáhnout i 6 hodin.

Přidanou hodnotou aplikace Steam Deck je rozhodně režim plochy, který lze spustit dlouhým stisknutím tlačítka napájení. Grafické uživatelské rozhraní je poměrně jednoduché a systém je založen na architektuře Arch. Dolphin slouží k navigaci v systémových prostředcích a Centrum Discover Software Center k instalaci aplikací třetích stran.

Odtud se otevírá svět možností, jak ukazuje průvodce pro získání služby Xbox Cloud na Steam Decku, který oficiálně zveřejnil sám Microsoft. Zajímavé je, že stejný průvodce je kompatibilní také s aplikacemi GeForce NOW a PlayStation Plus pro PC (dříve PS Now).

Všechny tyto aplikace lze přidat do knihovny služby Steam z režimu počítače, takže je lze bezpečně spouštět i z konzolového rozhraní, ale v tuto chvíli jsou tyto funkce přístupné jen těm nejzarytějším znalcům. Připojení je na dobré úrovni a umožňuje streamování hry s dostatečnou mírou spokojenosti a minimální kompresí obrazu na všech zmíněných platformách, s určitými omezeními pro PlayStation, protože v současné době neexistuje přímá konverze pro ovládání trackpadem DualSense, což prakticky znemožňuje hraní her, jako jsou Spider-Man a Spider-Man: Miles Morales, kde je pro přístup k mapě, kostýmům a stromu dovedností vyžadován touchpad. Protože se jedná o řešení, nelze z těchto nedostatků vinit nikoho ze zúčastněných, od konzole až po službu. Přesto se Steam Deck ukázal jako výjimečná cloudová konzole s úžasnou autonomií a všemi svými přednostmi, pokud jde o ergonomii, které jsme již zmínili.

Některé nejasnosti

Přejděme k aspektům, které nás přesvědčily nejméně, a začněme jako vždy zvenčí: kvalita konstrukce. Steam Deck je mimořádně solidní produkt, ale vůbec se to nesnaží dát najevo. Plasty jsou odolné a pravděpodobně kvalitní, ale průmyslová povrchová úprava je docela podobná té na ovladači Steam Controller a působí opačným dojmem, než by člověk očekával z obrázků. Ve skutečnosti tělo vypadá, jako by bylo vyrobeno z levného plastu bez jakéhokoli pokusu o estetický faktor (kromě designu). Pro představu, povrchová úprava je podobná tlustému černému pozadí, které se nachází na noteboocích nižší třídy.

Navíc již po dvou týdnech začala pravá spoušť vydávat mírný kovový zvuk od pružiny. Není to obtěžující, a i když se počet hodin hraní zvýšil, zůstalo to tak, ale rozhodně je to znatelné. Na horním okraji, v blízkosti vzduchového okénka, se při lehkém tlaku ozve vrzání, které byste mohli očekávat od startovacího modelu, ale ne od "horního konce" řady Steam Deck.

Co se týče softwaru, používali jsme zařízení jako hlavní ovladač a zároveň jsme pracovali s běžným multifunkčním rozbočovačem, který umožňuje nabíjení, vkládání periferií USB typu A a připojení externího monitoru přes HDMI (zde je náš návod na připojení Steam Decku k televizoru).

Je těžké najít nějaké negativní aspekty a celý zážitek byl téměř zcela uspokojivý. Vlastně skoro, když uvážíme, že stejně jako první verze systému SteamOS pro Steam Machine ani Steam Deck nepodporuje žádné tiskárny (inkoustové, laserové, multifunkční), což z něj dělá v podstatě poloviční počítač a značně omezuje možnosti kancelářského využití pro ty, kteří si mysleli, že se bez specializovaného počítače obejdou.

V režimu stolního počítače je třeba říci, že trackpady zcela nesplňují očekávání. V porovnání s dotykovým ovládáním jsou jistě zajímavé, ale dvojklik se může stát noční můrou kvůli velikosti podložky vzhledem k palci, což velmi často vede k tomu, že se podložka mezi jedním a dalším stiskem posune a příkaz nezachytí.

Zkrátka, spárování s Bluetooth myší je v tuto chvíli více než vhodné, a pokud budeme pokračovat v hovoru o trackpadech, jejich vliv v herním prostředí byl také méně rozhodující, než se očekávalo: tam, kde Steam Controller spoléhal výhradně na toto řešení, zde byly rozumně použity i analogy. Pokud máte na výběr, palce se téměř vždy přikloní k tomuto směru, a to díky přirozenějšímu umístění, ale také díky implementaci, která ne vždy odpovídá trackpadům jako ovládacím systémům.

Celková plynulost je na druhou stranu velmi dobrá, ale přístup k MicroSD může vést k pomalosti, zejména pokud stahování probíhá právě na této paměťové jednotce, kterou lze použít nejen k přenosu souborů (Steam Deck nelze připojit přímo k počítači jako paměťové zařízení), ale také jako systémovou paměť pro stahování her ze služby Steam.

Kartu jsme testovali s kartou Samsung Evo Plus (červenobílý model) s rychlostí čtení až 100 MB/s, což se velmi blíží maximu Steam Decku (104 MB/s) a má za následek jen mírně delší načítání při spouštění her, ale doporučujeme ji používat hlavně pro lehčí tituly ve vaší sbírce (mohl by vás zajímat náš návod, jak přesunout hry Steam Decku na MicroSD z operační paměti).

Steam Deck - analyzovaná verze pro PC

Steam Deck je produkt navržený tak, abyste si mohli vzít počítačové hry doslova kamkoli, a to se mu daří skvěle. Pokud patříte mezi hráče, kteří museli postupně zmenšovat prostor věnovaný této vášni, zaručujeme vám, že si najdete čas a chuť obnovit všechny tituly, které jste si koupili a díky tomu je nechali v zapomnění své knihovny. Koneckonců, když se společnost Valve rozhodne vstoupit na trh, vždy se snaží zanechat na něm svou stopu a v případě Steam Decku ji v žádném případě nepřekonala. Vzduch, který dýcháme, se od experimentu s Steam Decku  velmi liší, i když má mnoho společných bodů. Přenosný handheld, který Gabe Newell a spol. uvedli na trh, je předurčen k tomu, aby přepsal pravidla trhu díky své jedinečné filozofii a množství prostředků, které by snad mohlo vážně investovat jen Valve. V porovnání s více či méně úspěšnými experimenty s přenosnými herními počítači, které se nyní šíří po trhu, tu máme hybridní zážitek, počítač, který se hraje na konzoli, a konzoli, která si užívá, že je počítačem. Je optimalizován pro odolnost a dobrý výkon, takže se nezničí ani při použití jako studiový nebo kancelářský počítač. V oblasti her jde pravděpodobně o nejlepší přenosný produkt na trhu v současnosti, a to díky poměru ceny a výkonu, kterému se jen těžko někdo vyrovná, a díky již dobře zavedenému ekosystému, který je podporován komunitou, a také díky vlastnímu rozhraní, které celý zážitek usnadňuje a zjednodušuje. Je Steam Deck dokonalou přenosnou konzolí? Možná ne, ale nebezpečně se tomu blíží.