Škola moudrosti, aneb Kostolanyho citáty v praxi

31.10.2018

Co se můžeme naučit od vyzrálých a zkušených obchodníků na burze? Mimo všemožné poučky a rady je to především osobitý náhled na historické události a důležité milníky ve světě financí. 


Moje vůbec nejoblíbenější knížka je Peníze a burza od André Kostolanyho, která takovým průvodcem historických událostí burzovního obchodování bezesporu je. Mimo to, že byl Kostolany rafinovaným spekulantem, byl také geniálním spisovatelem. Při pročítání jeho publikací je čtenář často na vážkách, zda nebyl Kostolany spíše lepší literát než obchodník. Nicméně z jeho textů nelze přehlédnout všudypřítomné vyzařující nadšení pro fenomén burzy a čtenáře nenechá na pochybách, že tento burzovní veterán toho má zajisté hodně co vyprávět.

Kostolanyho citáty se staly velmi populární a svým způsobem nadčasové. Co se skrývá za slovy nejslavnějších Kostolanyho citátů, jaké z nich plyne ponaučení a co nám říkají o současné situaci na finančních trzích?

1. Člověk musí burzu vroucně milovat a chladnokrevně s ní jednat.

I když by měl každý člověk na světě "investovat" (tj. odkládat současnou spotřebu do budoucna při očekávání výnosu), burza zdaleka není pro každého. Kdo nemá rád riskování a sázky, nemůže mít rád ani burzu. U takového obchodníka je potom jen otázkou času, než ho burzovní spekulace dovedou k úplnému šílenství. Pro ty, které ztráta z obchodování bolí více než ušlý zisk, je lepší se burze vyhnout velkým obloukem.

Pravda skrytá v grafech: Blíží se velký krach!

Jediný důvod, proč lidé obchodují na burze, je vydělávat peníze. Tak s tím by asi většina drobných investorů nesouhlasila, i když by to tak mělo být. Burza totiž mnoha obchodníkům umožňuje snít své sny o finanční nezávislosti a prožívat slastné pocity z provozování hazardu. Právě na tuto skutečnost naráží druhá část Kostolanyho citátu, která se nám snaží říct, že sny na burzu nepatří. Snění totiž závažně poškozuje náš zdravý úsudek, a to bez ohledu na míru nabytých zkušeností. Stavět vzdušné zámky je pro burziána luxus, který si nemůže dovolit.

2. Na burze je poloviční pravda úplnou lží.

Pokud chce spekulant hledat nové zprávy či informace o dění na trzích, je zcela odkázán na masová média. Toho lze velice snadno zneužít, a také se tak často děje, k manipulaci s kurzy. Dokonce ani seriózní světové zpravodajské finanční servery nejsou nezávislé a pokud to burzián myslí s obchodováním vážně, měl by se naučit číst mezi řádky. Je to jediný možný způsob, jak se nenechat oklamat a nepodlehnout uměle vyvolané davové mánii. Spekulant by měl zkrátka neustále nad něčím spekulovat.

3. Každý burzovní makléř trpí určitou deformací intelektu, neboť dokonce ten nejinteligentnější, nejupřímnější a nejodpovědnější broker je zkažený myšlenkami na další objednávky a provize.

Je třeba si uvědomit, že veškerá publikovaná investiční doporučení existují ze dvou důvodů. Prvním důvodem je image (reklama) společnosti, která doporučení vydává. Druhým a podstatnějším důvodem je však růst obratu z obchodování a s tím spojené generování poplatků. Drtivá většina investičních doporučení má nastavenou vyšší cílovou cenu, než je aktuální cena na trhu. Motivace je jednoduchá - finanční společnosti se tím snaží na trhy přilákat nové klienty. I makléři musí plnit své předem stanovené plány, stejně jako jakékoliv jiné obchodní oddělení z jiného oboru. Tento boj o klienty značně deformuje tržní prostředí a akciové trhy jsou proto většinu času nadhodnocené spíše než podhodnocené.

4. Kdyby byla burzovní spekulace tak jednoduchá, nebylo by žádných horníků, dřevorubců a jiných těžce pracujících. Každý by byl spekulant.

Často se uvádí, že až 9 obchodníků z 10 na burze ztrácí. Přesto všichni burziáni pevně věří v to, že jsou právě jedním z těch deseti, kdo bude úspěšný. K tomuto přesvědčení přispívají nejrůznější paraziti, jako jsou někteří neseriózní makléři či prodavači obchodních systémů, kteří tvrdí, že vydělávat peníze obchodováním na burze je ve skutečnosti velice triviální záležitost a může se to naučit každý. Stačí jen zakoupení drahé vstupenky na seminář a brána k úspěchu se otevře...

5. Den, kdy se jinak tvrdohlavý optimista stane pesimistou, je velmi pravděpodobně bodem zvratu kurzové tendence. A přirozeně naopak. Když se zarytý pesimista stane optimistou, musí se tak rychle, jak to jen jde, z burzy odejít. 

Nejspíš neustále dokola omílaná věta. Přesto historický vývoj kurzů naznačuje, že burzovní publikum je nepoučitelné a když všichni nakupují, připojují se k nákupní mánii, i když je v danou chvíli výhodnější prodávat. V době burzovního krachu pak opět všichni prodávají, i když se vyplatí kupovat. Současná situace na americkém akciovém trhu je velice matoucí. Světem, a zejména Evropou, se šíří čím dál hrozivější zprávy o dalším vývoji a kurzy přesto dále rostou. Iluze, že ani ty nejhorší zprávy z ekonomiky akciové trhy nerozhodí, je asi tak stejně nebezpečná jako představa, že dokud dýcháme, není třeba chránit životní prostředí.

6. Nevím, co bude zítra, ale vím, co bylo včera a co je dnes, a už to je velmi mnoho.

Burzovní spekulace je neustálou improvizací. Z tohoto důvodu je nesmyslné a krajně nezodpovědné někomu podávat či odebírat investiční tipy. S těmito tipy je spojeno tolik úskalí, že i když se časem tip ukáže být jako správný, dotyčný na tom nemusí vydělat vůbec nic, ba naopak. Každý má totiž jiný přístup k hodnocení investic, exit strategii a money managementu. Investiční tipy obvykle nevyjdou a obchodník prodělá, což je ten lepší případ. Horší je, když to na poprvé nebo dokonce napodruhé vyjde, protože potom obchodník snadno podlehne iluzi, že "to" funguje a případné ztráty bere jenom jako náhodu. Potom už existuje jediná možnost, kterou je ztráta veškerého kapitálu.

A na úplný závěr citát citátů, ke kterému ani není třeba nic dodávat:

7. Na burze je možné všechno, dokonce i to, co je logické.